Tříkrálová sbírka

Informace o náhradní rodinné péči

Náhradní rodinná péče

Výchova dětí a péče o jejich příznivý vývoj je především právem a povinností obou rodičů. Ne všichni rodiče se však chtějí nebo mohou o své děti starat. V situacích, kdy děti nemohou z nejrůznějších důvodů vyrůstat ve vlastní rodině, je třeba hledat optimální formu náhradní péče, což je též jedním z úkolů orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Náhradní rodinná péče (NRP) je forma nekolektivní péče o ohrožené děti, která je vykonávána náhradními rodiči v jejich rodině, která tak dětem umožňuje vyrůstat v prostředí, které je nejvíce podobné jejich vlastní rodině.

Osvojení je státem garantovaný a zákonem ošetřený druh NRP, při které přijímají manželé či jednotlivci za vlastní svěřené dítě. Při osvojení vznikají mezi osvojiteli a osvojencem vztahy jako mezi rodiči a dětmi a mezi osvojencem a příbuznými osvojitele vztahy příbuzenské.
Osvojitelé mají při výchově dítěte plnou rodičovskou zodpovědnost. Osvojené dítě nese příjmení osvojitele. Osvojením zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou, jakož i práva a povinnosti z tohoto poměru vyplývající.
Mezi osvojitelem a osvojencem musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let. V současné době lze osvojit nejenom nezletilého, ale z důvodů zvláštního zřetele i zletilého. Zletilému v takovém případě nevzniká příbuzenský poměr k rodině osvojitele a nenabývá osvojením žádných majetkových práv. Nezanikají ani práva zletilého osvojence k původní rodině.
Podmínkou osvojení je souhlas biologických rodičů nebo zákonného zástupce dítěte s osvojením, a to i v situaci, kdy je rodičem dítěte nezletilá osoba. Souhlas rodičů není podle zákona podmínkou osvojení, pokud rodič zjevně nemá o dítě zájem, trvá-li tento stav alespoň tři měsíce od posledního projeveného opravdového zájmu. O tom, zda je třeba k osvojení souhlasu rodiče, musí rozhodnout ve zvláštním řízení soud.
Souhlas s osvojením může matka vydat nejdříve šest týdnů po narození dítěte. Otec osvojovaného dítěte může dát souhlas i dříve, nejdříve však po narození dítěte. Jestliže osvojované dítě dosáhlo alespoň dvanácti let věku, je třeba vždy jeho osobního souhlasu. U dítěte mladšího dává jeho jménem souhlas soudem jmenovaný opatrovník. Dle okolností by se soud vždy měl snažit o výslech dítěte.

Pěstounská péče je jedna z forem NRP. Do pěstounské péče jsou svěřovány děti, o něž nemůže osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník. Pěstounská výchova má přednost před výchovou ústavní.
Pěstoun o dítě osobně pečuje, je zodpovědný za jeho výchovu, má právo dítě zastupovat a spravovat jeho záležitosti v běžných věcech a nemá k němu vyživovací povinnost. K výkonu mimořádných záležitostí (například vyřízení cestovního dokladu) musí požádat o souhlas zákonného zástupce dítěte, případně soud. O záležitostech nikoli běžných (jako jsou například složitější lékařské zákroky, cesta do zahraničí, přihláška na střední školu a podobně) mají právo rozhodovat rodiče. Domnívá-li se pěstoun, že rozhodnutí zákonného zástupce dítěte není v souladu se zájmem dítěte, může se domáhat rozhodnutí soudu.
Pěstounskou péči upravuje zejména občanský zákoník a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu, dítě je v řízení zastoupeno opatrovníkem jmenovaným soudem, a jedině soud může také rozhodnout o jejím zrušení. Může tak učinit pouze ze závažných důvodů, vždy ale musí pěstounskou péči zrušit v případě, že o to požádá pěstoun. Chce-li se osobní péče o dítě ujmout osoba příbuzná nebo dítěti blízká, dá jí soud přednost před jinou osobou. Pěstounská péče zaniká dosažením zletilosti dítěte.
Souhlasu rodičů se svěřením dítěte do péče budoucích pěstounů (do tzv. předpěstounské péče) není potřeba, je-li dítě v ústavní výchově či v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo v pěstounské péči na přechodnou dobu, z rozhodnutí soudu. Obdobně může být do péče budoucích pěstounů svěřeno i dítě, které není v ústavní výchově, a to se souhlasem rodičů (souhlasem zákonného zástupce). K tomu, aby byly zachovány právní účinky rozhodnutí o předpěstounské péči, je třeba do tří měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí u soudu zahájit řízení o svěření dítěte do pěstounské péče.
Soud může zrušit pěstounskou péči jen z důležitých důvodů. Pokud ale sami pěstouni o zrušení pěstounské péče požádají, soud jim vyhoví. Pěstounská péče zaniká nejpozději, nabude-li dítě svéprávnosti, jinak jeho zletilostí.
Děti umístěné v pěstounské péči mají právo být v kontaktu se členy své biologické rodiny. Podaří-li se jejich rodičům upravit si podmínky a vytvořit pro děti vhodné prostředí, je možný jejich návrat do původní rodiny.

Od roku 2006 také existuje nový institut náhradní rodinné péče – pěstounská péče na přechodnou dobu. Jde o časově omezenou péči pěstounů po dobu, kdy rodič nemůže ze závažných důvodů dítě vychovávat (například hospitalizace, výkon trestu a podobně).
Účelem pěstounské péče na přechodnou dobu je zejména poskytnout rodičům čas, aby si mohli upravit své poměry tak, aby byli znovu schopni převzít dítě do své péče, nebo se pro něj našla jiná vhodná stabilní rodina. Dítě se tak zcela vyhne deprivačnímu prostředí ústavních zařízení. Jedná se o institut krizový a pouze přechodný. Pěstounská péče na přechodnou dobu může trvat nejdéle jeden rok. Péče pěstounů skončí, jakmile pominou důvody, pro které bylo dítě svěřeno do jejich péče. I tato forma je finančně podporována státem stejným způsobem jako pěstounská péče. Na pěstouny jsou u této formy pěstounské péče kladeny zvýšené nároky.

Vzít si do péče dítě je velký životní krok. Nechceme z každého a za každou cenu udělat náhradního rodiče, ale naopak vás v zájmu dětí dovést individuálně k zodpovědnému rozhodnutí. Uvažujete o tom, že se stanete náhradním rodičem? Potřebujete si ujasnit, jaké máte možnosti a co budou vaše první kroky?
Nebojte se nás kontaktovat kdykoliv v průběhu vašeho přemýšléní o tom, stát se náhradním rodičem. Určitě si na vás uděláme čas projdeme s vámi vaše očekávání, obavy, případně samotný proces, který by vás čekal.

Zpět Nahoru Tisk